Vliv domkářské revoluce na rozvoj obce v 18. století

Hospodářská situace

Počátky domkářské kolonie spadají do konce 18. století. Obyvatelstvo stávajících obcí, kterého populačně neustále přibývalo, živořilo v chalupách držitelů usedlostí. V těchto usedlostech bydleli kromě majitelů, jejich sourozenců a dětí také hofeři a čeledíni.

Tito lidé – hofeři, čeledíni a bezzemci, se už nechtěli spokojit s komůrkou u svých příbuzných či zaměstnavatelů. Začali si budovat vlastní střechu nad hlavou, zpočátku bez jakéhokoliv kousku půdy, až během doby získali zahrádky a menší zemědělské pozemky.

Tyto chaloupky byly budovány různým způsobem. Někde staří usedlíci postupovali půdu svým dětem, hoferům a lidem pracujícím na jejich usedlostech. Jinde sama vrchnost odprodávala lidem veškeré své pozemky nebo měla zájem o klučení lesa a jeho přeměnu v pastviny či ornou půdu. V tomto směru byla Březová a její okolí známá. Na přelomu 18. a 19. století zde vznikala mimořádně silná kolonizace.

Velký růst březovských, lopenických a olšovských domkářů byl výsledkem místního nárůstu obyvatelstva a souvisel také s přílivem lidu z rozličných míst zvenku.

Vlivem domkářské kolonizace se měnila hospodářská i sociální skladba vesnice. Zvyšoval se počet velkých hospodářství, pod které spadali chalupníci obdělávající svá malá políčka. Tito chalupníci byli roztroušeni po celém kraji. Aby se tomuto troušení zabránilo, tozhodl kníže Kounic v roce 1729 vybudovat po druhé straně potoka Hrubára osadu, zvanou Olšovec. Název je odvozen od množství olší, které byly pro tuto část typické.

(Březová, Dějiny obce pod Lopeníkem, r. 1980, autoři: Kukula J., Zemánek J., Zemek M.)