Památky a zajímavosti

Kyselka

Obec byla dříve známá svými asi šesti prameny sirovodíkové vody. Dokonce tu kdysi byla stáčena pod názvem Blumenbašská kyselka.Kyselka V roce 1576 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku ve svém díle o léčivých vodách uvádí jeden z těchto pramenů jako léčivý. Tato historie zdejších pramenů ale bohužel již upadla v zapomenutí. Dva prameny zde však zůstaly. Prvním z nich je silně železitý pramen, vyvěrající v travertinovém podlaží, uložený v dřevěném soudku. V dnešní době již není vhodný k pití. Druhým pramenem je silně železitá voda, tzv. březovská kyselka. Toto místo několikrát navštívil i jeden z našich hudebních skladatelů Leoš Janáček, aby se zde inspiroval v tvoření svých skladeb. Slavného skladatele táhla na Březovou rozmanitost krajových lidových písní. O obci Březová Janáček říkával, že bohatství zdejších písní rozehrává i holé lopenické vršky. Odtud vzniklo i jeho dílo O březovské písni. Naposledy zavítal Janáček do Březové v roce 1919. Dnes je toto místo jedno z oblíbených turistických cílů.

Cestiska, Dubiny a Kalabová

Jedná se o bývalé pastviny na okraji obce Březová, které jsou významné svým geologickým, zoologickým a především botanickým složením. Všechna tato území spadají pod Správu Chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat.
Mezi významné botanické druhy v těchto lokalitách patří např. vstavač vojenský, hořec křížatý, vzácné druhy orchidejí, ostřice ptačí nožka, atd. Ze zoologického hlediska zde žijí významné druhy teplomilného hmyzu, motýlů, jako např. perleťovec kopřivný, žluťásek barvoměnný, atd. 

Rozhledna Lopeník

Na česko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech, na vrcholu Velkého Lopeníka, byla 16. července 2005 slavnostně otevřena nová dřevěná rozhledna, která je symbolem přátelství mezi Čechy a Slováky. Na stavbě se podílela jak moravská, tak slovenská strana a je realizována včetně turistického a kulturního zázemí v okolních obcích – naučné stezky, minikempy a infocentra. Rozhledna, 20 metrů vysoká, postavená z dubových trámů na kamenných základech, vám nabídne krásný výhled jak do širokého okolí Moravského Slovácka, tak i na doliny a pahorky Západoslovenského kraje.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje

V Březové stávala původně kaple, o jejíž existenci svědčí zápisy v děkanské kronice z roku 1662. Za významné finanční pomoci Maxmiliána Kounice, na jejím místě vyrostl v roce 1747 malý kostelík. Obec Březová se v těchto letech zalidňovala a velikost kostelíka již nevyhovovala. Díky iniciativě a energičnosti tehdejšího faráře Františka Černoška začal v 2. polovině 19. století vznikat současný kostel. Traduje se, že místní kostel patřil do Březové nad Svitavou a tamější do naší Březové. Základní kámen nového kostela byl položen 19. července 1865. Práci na kostele velice ztěžovaly nepříznivé okolnosti, jako krupobití, květnové mrazy, požár, který zničil devatenáct domů, onemocnění dobytka. Průběh stavby ohrozila i rakousko pruská válka. Přesto všechno se díky tvrdé práci dělníků z Březové, Olšovce a Lopeníka podařilo kostel dokončit a zasvětit jej sv. Cyrilu a Metodějovi. Stal se nejvýznamnější dominantou obce a hodnotným dokladem architektonické tvorby konce 19. století.
Od roku 1987 patří kostel sv. Cyrila a Metoděje mezi kulturní památky.

Domeček Březová

Tento památkový domek č. p. 115 byl vykoupen a opraven místními občany v letech 2008 – 2010. cílem této památkové obnovy bylo zachování lidových tradic pro budoucí generace.

Domeček dnes slouží jako muzeum se společenskou místností, která bývá využívána na setkávání občanů a folklorních spolků.

Přilehlý park se pyšní výstavou zemědělských strojů a nářadí.