Březová - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Hospodářská situace, robotní povinnosti

Robotní povinnosti

V obci bylo hlavním výdělkem dřevaření a lesní výroba, ale také zemědělství zde tvořilo podstatnou část podnikání. Pěstovalo se zde obilí, žito, oves, proso a konopí. Také se zde věnovala značná péče chovu dobytka, především skotu a obcí.

V 19. století zde zdomácněly také brambory, které začaly nahrazovat obilniny.

V hospodářství všeobecně převládal tzv.trojpolní systém, což znamená, že se první rok oséval ozim, druhý rok jariny a třetí rok zůstávalo pole úhorem. Obdělávání půdy bylo velmi primitivní a namáhavé. Používaly se háky na rozrývání půdy.

Samozřejmostí bylo, že poddaní lidé museli svrchnosti odvádět peněžité i naturální dávky. Tyto dávky svrchnosti po čase přestaly stačit a lidé museli odvádět peníze při prodeji svých usedlostí, poplatky při zdědění usedlosti, aj.

Konec 18. století zaznamenal řadu nových, pokročilejších hospodářských produktů, které ovlivnily i život v Březové, mnohdy ovšem nepřímo. V roce 1775 byl vydán robotní patent, který znamenal omezení robotních povinností. V roce 1781 přinesl patent Josefa II. zrušení nevolnictví, od té doby bylo možno se stěhovat na jiná panství, volně se ženit a studovat bez souhlasu vrchnosti. V Březové se však konzervativnost projevila takovou měrou, že i nadále jako dříve bylo zapotřebí ke všemu svolení a souhlasu svrchnosti. Díky dalším patentům vznikaly držitelům usedlostí a chalup určité výhody. Se zakoupenými usedlostmi mohli svobodně nakládat , prodat je, vyměňovat nebo darovat.

(Březová, Dějiny obce pod Lopeníkem, r. 1980, autoři: Kukula J., Zemánek J., Zemek M.)