Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 59
TÝDEN: 809
CELKEM: 630536

Aktuální teplota

23.5.2019 03:34

Aktuální teplota:

10,6 °C

Vlhkost:

88,9 %

Rosný bod:

8,9 °C

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Březová v době hitlerovské okupace

Šestiletá doba hitlerovské okupace českých zemí znamenala bezmezné drancování. Tíhu německé okupace pocítila i Březová od samého začátku.

K večeru 15. března 1939 přijelo do vesnice za sychravého počasí 11 českých strážníků. Poté, 27. března, byli doplněny 40 německými strážníky, kteří hlídali hranici se Slovenskem.

Zpočátku bydleli strážníci po domech v dědině, od 15. května v nových, dobře vybavených kasárnách, postavených směrem k Lopeníku.

I přes vysoký počet pohraničníků v Březové a těžkým trestům, pokud by byli chyceni, se lidem dařilo pronikat přes hranice na Slovensko a odtud do zahraničního odboje proti Německu. Mnohdy bylo potřeba krajně vynalézavých nápadů, aby prchající na hranicích unikli slídivé pozornosti německých strážníků a později také nasazenému gestapu.

V lednu 1940 zatklo gestapo hajného Františka Vaculíka na obecním úřadě v Březové, kam se na výzvu osobně dostavil. Odtud ho odvedli do Uherského Hradiště, načež prošel peklem koncentráků. Obviňovali ho, že převedl přes hranice československého generála.

Výhodnou směnou marky za korunu si Němci zajistili v oblasti protektorátu bohaté nákupy zboží, kterého bylo v obchodě dostatek, a současně lákali zdejší dělníky do Německa za prací. Zpočátku tam lidé odcházeli dobrovolně, při prudkém stoupání cen a také z obavy před rostoucím bombardování, se práci v Německu vyhýbali, takže je gestapo muselo násilím přivádět na pracoviště.

Za prvé republiky pracovaly v obci TJ Sokol a TJ Orel, obě byly nacisty rozpuštěny. Ale zájem mládeže se přesunul na sportovní činnost, především na kopanou. V Březové se v roce 1943 ustavil sportovní klub, který si vybudoval nový stadion.

Německá armáda zabavovala lidem zboží, jídlo i zlato a tyto lidi zatýkala. Zavedení potravinových lístků a povinných dodávek zemědělských výrobků nutilo rolníky k úvaze o zlepšování podmínek k dosažení vyšších výnosů.. Například časté škody, které působil potok Hrubár na polích, přiměly občany k tomu, že se rozhodli v letech 1939 – 1940 k jeho regulaci. Kámen k němu se lámal nad hřbitovem, odkud jej vozili sedláci koňskými potahy.

V dubnu 1945 po pádu Nového Mesta a Trenčína bylo všem jasné, že ani Březová nezůstane uchráněna válečných hrůz. První němečtí frontový vojáci ustupovali ze Slovenska přes Březovou 9. dubna a ve zuboženém stavu je ještě téhož večera odvezlo auto do Uherského Brodu.

V pátek 13. dubna přijeli do Březové dva němečtí důstojníci na koních a požadovali od faráře Josefa Veselého klíč od věže kostela, prej aby se podívali po okolí. Ještě téže noci dorazilo do obce německé dělostřelectvo, děla rozmístilo po celé dědině a na věži připravilo pozorovatelnu. Tehdy občané poznali, že se Březová stane dějištěm ústupových bojů. A skutečně hned nato zahájila osvobozenecká armáda Maršála Malinovského palby na Němce. Mezi obyvatelstvem nastalo zděšení, protože pořádných sklepů, kam by se rodiny uchýlily, bylo málo. Němci se dali na ústup 14. dubna, ale hned vzápětí se vrátili i s posilami a další boje trvaly 18 dní.

Zvláště nezapomenutelná zůstane neděle 15. dubna, kdy po celý den padala na Březovou hrůza z děl, minometů a kulometů, neboť se Němci zachytili na Studeném Vrchu, kde odolávali palbě. Tvrdě se bojovalo o Čaňův mlýn, který Němci večer na ústupu zapálil a ten celý shořel.

Když pekelná palba nepolevovala, rozhodla se 16. dubna většina obyvatel k evakuaci. V noci zamkli své domečky a s celými rodinami i s dobytkem se dali na nebezpečný pochod přes linie rumunských jednotek na Slovensko. Během cesty jim nad hlavami létaly nebezpečné střely. Bezpečný útulek našli na Kopanicích, povětšině však až v Bošáci, kde už byl klid a kde je Slováci s bratrskou láskou i ochotou přijali a postarali se také o jejich dobytek.

Podle zápisků kronikáře Františka Poláška se z jejich domku stala ošetřovna a kdo mohl, pomáhal při ošetřování zraněných.

Březová si od válečných hrůz oddechla až 26. dubna, kdy Sovětská armáda zahájila dobře připravenou ofenzívu a zahnala ustupující fašisty až za Uherský Brod.

Vraceli se březovští utečenci z Bošáce a okolních pasek a mnozí byli zpočátku zoufalí nad troskami svých domů.

Podle odhadu pamětníků padlo v březovském katastru hodně přes 100 sovětských rumunských vojáků. Na březovském hřbitově bylo pohřbeno ve třech hromadných hrobech 17 vojáků a 42 rumunských. Obětem druhé světové války byl postaven pomník padlým sovětským vojákům.

Také hmotné škody byly v obci bolestivé a největší v okrese. Nepoškozená nezůstala ani jedna budova, zasažená byla pošta i škola. Napočítalo se 90 rodinných domků úplně zničených. Odhady škod na budovách činily asi 15 000 000 Kč, na lesním hospodářství 1 500 000 Kč a na mrtvém inventáři 5 miliónů korun.

Vraceli se domů političtí vězni, pokud přežili hrůzy koncentráků.

Po válce zůstalo na polích a v lesích nebezpečí z rozházené munice, které nadále ohrožovalo lidské životy.

(Vyňato z knihy: Březová, Dějiny obce pod Lopeníkem, r. 1980, autoři: Kukula J., Zemánek J., Zemek M.)