Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 14
DNES: 192
TÝDEN: 192
CELKEM: 676153

Aktuální teplota

22.7.2019 01:59

Aktuální teplota:

15,5 °C

Vlhkost:

94 %

Rosný bod:

14,5 °C

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Březová v době národní a demokratické revoluce

Revoluční národní výbor (nositel státní moci) byl v Březové utvořen koncem války a hned po osvobození se ujal moci. Předsedou RNV se stal poštovní zaměstnanec Ferdinand Urbanec, čp. 152.

Prvním úkolem RNV bylo opět zajistit pořádek v rozbořené obci. Skupiny občanů prohledávaly pole a lesy, kde bylo plno mrtvých vojáků a odhozené munice. Mrtvé svážel volským potahem František Ševčík na hřbitov, kde byli pochováni ve třech hromadných hrobech. Padlí němečtí vojáci byli pochováni tam, kde byli nalezeni. Rovněž mrtví koně se museli zakopat. Mnoho lidí odcházelo z obce kvůli zájmu o půdu, ale většina z nich se stejně vrátila domů, do neúrodné vesnice.

V září 1945 byl předseda RNV povolán služebně z obce a jeho funkci převzal Josef Ševčík.

První svobodné volby do Ústavodárného národního shromáždění se v republice konaly 26. května 1946. Vyhrála strana KSČ a stala se největší stranou ve státě. V obci volby vyhráli lidovci se 64,8 hlasy.

Vláda Klementa Gottwalda plnila vládní program a vyhlásila dvouletý budovatelský plán obnovy.

Březová si vytyčila cíle, např.:

 

  1. Vypracování regulačního plánu pro obec Březovou
  2. Výstavba měšťanské školy v Březové, vybudování kulturního a obecního domu, úprava návsi a vydláždění silnice přes náves
  3. Vybudování silničního spoje s Lopeníkem
  4. Vybudování silniční spojky se Slovenskem
  5. Zřízení lázní a rekreačního střediska u minerálních pramenů
  6. Elektrizace obce, zřízení poštovního úřadu, koupaliště a hřiště
  7. Zřízení vodovodu
  8. Autobusové spojení
     

Světla byla slavnostně rozžehnuta 29. června 1948 v Březové i Olšovci. Od 1. září 1946 byla otevřena měšťanská škola I. a III. stupně.

V roce 1949 vznikl z důvodu většího zájmu o zemědělství, zákon o jednotných zemědělských družstev. Na mnohých místech rolníci pochopili nutnost přechodu k zemědělské velkovýrobě, na Slovácku a také v Březové byla cesta k socializaci velmi obtížná.

Dosavadní stav zemědělské výroby v obci byl neutěšený. Až v roce 1955 vzniklo Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1956 zde byla směrem na Lopeník otevřena drůbežárna pro 200 slepic a vybudován ovčín s 250 ovcemi.

1. května 1955 byly politicky spojeny obce Olšovec a Březová pod názvem Březová.

Národní výbory jako orgány lidové moci stále rozšiřovaly svou pravomoc. Od 1. ledna 1950 bylo zavedeno v obcích vedení matrik a občanské sňatky, poté i vítání do života narozených dětí. V roce 1952 byla ustanovena provozovna Dřevodělu, v dosavadní dílně pana Jana Ševčíka, čp. 99.

V obci byl v činnosti Machalův mlýn až do roku 1952, kdy byl uzavřen, protože socialistická velkovýroba soustředila mletí do několika málo mlýnů velkých a moderně vybavených. Dobré pracovní výdělky v nové republice umožnily rozvíjení stavebního ruchu. Výstavba nových rodinných domků celkově změnila ráz krajiny.

V roce 1949 byla farníky vystavena nová fara. V roce 1950 byla otevřena v místě Záložna – Kampelička. V obci se zaváděl nový vodovod. Prvními průkopníky v jeho výstavbě se stali Jan Kubiš a Matěj Čaňo. V roce 1966 si zařizovalo vodovod přes 30 domů.

Silnici přes Lopeník stavěli Březované společně s lopenickými občany zhruba v trase staré cesty. Byla dokončena roku 1961. Po ní se ihned rozproudil motorizovaný ruch a zavedla se pravidelná autobusová linka do Uh. Brodu. Ještě důležitějšího významu nabyla silnice na Slovensko přes Bosáci, která byla slavnostně otevřená 9. listopadu 1967 na hranicích. Celkově se v obci zdokonalila autobusová doprava.

Také lékařská služba v obci zde fungovala. Ordinoval zde 2x týdně lékař, otevřela se zde poradna pro matky a kojence, dojížděl zde dentista. Od roku 1971 převáží pravidelná autobusová linka pacienty z Březové do Květné.

Mládež se nouzově koupala v různých zákoutích potoků, s vodou často hygienicky závadnou. V roce 1961 si občané vybudovali, převážně brigádnicky, nouzové koupaliště na Hrubáru v Olšovci.

Po roce 1950 zde fungovala lidová knihovna, rozhlasové zařízení, kinosál s pravidelným promítáním. Svazarm vznikl v roce 1959. Hospodářské spolky byly především včelaři, myslivecká společnost i zahrádkáři.

(Vyňato z knihy: Březová, Dějiny obce pod Lopeníkem, r. 1980, autoři: Kukula J., Zemánek J., Zemek M.)